První kroky kopané v Radějově nebyly lehké, o čemž svědčí jak výpovědi ještě žijících pamětníků, tak první zápisy, které si vedl především hráč Josef Dubravec do roku 1942. Dá se říci, že fotbal se hrál v Radějově mezi kluky již po roce 1920. Záznamy vak uvádí až rok 1932, kdy byl v Radějově založen první sportovní klub SK. Zakladateli byli Báborský Fr. a Zubalík Fr. Kopanou tehdy v Radějově hráli především dělníci a studenti. Jelikož v tehdejší době SK Radějov marně bojoval o své vlastní hřiště, hrával svá přátelská a pohárová utkání zpočátku na cizích hřištích, především ve Strážnici. Několik zápasů se také odehrálo na louce v nedaleké Zlatnické dolině.

Svůj vůbec první zápas sehrál SK Radějov v roce 1932 ve Strážnici s tamním dorostem, kde ačkoliv vedl 0:1 nakonec podlehl 3:1. Největším a nejčastějším rivalem SK Radějov bylo mužstvo sousední Tvarožné Lhoty, se kterou první zápasy končily ke smůle SK Radějov jeho těsnou porážkou nebo remízou. V roce 1934 dostal SK Radějov od Obecního úřadu plochu vhodnou pro fotbalové hřiště. Atmosféru této události nejlépe vystihují citované původní zápisy J.Dubravce: „K otevření hřiště pozval si Radějov Tvarožnou Lhotu, což se mu stalo osudným. Ačkoliv v obci kopaná nebyla nejoblíbenějším sportem, přesto se sešlo na prvním utkání hodně diváků. K hlavnímu zápasu nastoupil Radějov se svými nejlepšími hráči, ale byla to Lhota, která již do poločasu vedla 0:4. A k dovršení smůly byla zlomena brankáři domácích Kašparovi ruka. Pak se strhla pravá slovácká rvačka, takže muselů býti zápas přerušen. Nato obec hřiště SK odebrala. Sportovní klub SK Radějov byl registrován Českým všesportovním výborem v Praze až 10.11.1942. Tato registrace byla doporučena Zemským úřadem v Brně. SK Radějov začal hrát základní třídu Brandovy Západomoravské župy. Složení výboru SK Radějov v té době bylo: J.Lachman – předseda, K.Fulek – místopředseda, A.Groš – jednatel, F.Kameník – náčelník fotbalového oddílu, p.Koukal – revizor, učitel J.Brantál – revizor, řídící učitel J.Břeský – člen výboru, J.Kašpar – člen výboru. Kádr mužstva tvořilo 28 hráčů většinou z Radějova, ale také ze Strážnice, Hodonína, Vídně a Kostic. První „pionýřiů kopané v Radějově dosáhli řady pěkných výsledků v přátelských a pohárových zápasech, o nichž se dochovaly záznamy. K nejvýznamnějším patří například vítězství v pohárovém turnaji v květnu 1939 ve Strážnici. Dle prvních zápisů v kronice o založení SK Radějov si můžeme částečně představit, s jakými překážkami museli tito průkopníci radějovské kopané bojovat. Tehdejší Obecní úřad neměl pro sport tohoto druhu velkého pochopení a dlouho nechtěl přidělit SK plochu vhodnou pro hřiště. Několik let musel tedy SK Radějov hrát svá utkání na neutrálních hřištích, nejvíce ve Strážnici a Tvarožné Lhotě. Nebyly finanční prostředky k zakoupení nezbytného hráčského vybavení. Někteří výdělečně činní hradili něco ze svých úspor a výplat, část prostředků byla získána sbírkami v obci. Proto se není co divit, když klub zakoupil v roce 1939 své první dresy – rudé (sparťanské) a červenobílé (slávistické), jaká sláva a událost to tenkrát byla. Červenou a bílou barvu má klub ve svém znaku dodnes. Koncem války v polovině čtyřicátých let došlo vinou velké migrace lidí (nucené nasazení mladých mužů v Německu) a jiných okolností spojených s válkou k úpadku fotbalu v Radějově. foto
Fotbal znovu ožil v letech 1946-47. V padesátých letech byl založen ČSTV a s jeho vznikem byly všechny soutěže reorganizovány. Vzniknuvší TJ Sokol Radějov hrál ve IV.základní třídě a marně se pokoušel o postup do třídy vyšší. Své domácí zápasy již hrál na svém hřišti, které mu bylo přiděleno v dolní části vesnice. V této době však přišla nová generace mladých talentů a vyrůstali velmi nadějní dorostenci. Po spojení těchto dvou skupin v jeden silný celek se konečně v roce 1955 podařilo vybojovat postup do III.třídy. Od roku 1955 podávalo mužstvo TJ Sokol Radějov velmi dobré výkony a počáteční obavy, zda mužstvo obstojí ve III.třídě se ukázaly jako zbytečné. V čele s A.Vítkem,(který byl několikrát králem střelců III.třídy, reprezentoval v jedenáctce okresu a později hrál I.A třídu za JTT Veselí), TJ Sokol Radějov obsazoval místa v první polovině tabulky a dokonce mohl jednou postoupit do okresního přeboru, když III.třídu vyhrál, ale z důvodu reorganizace soutěže v této třídě zůstal. V sezoně 1964/65 odešli z mužstva do JTT Veselí tehdejší klíčoví hráči A.Vítek,M.Veselý a J.Helísek, mužstvo se dostalo do velkých potíží, ale dobrými výkony v závěru sezony se v soutěži udrželo. Koncem šedesátých let je třeba připomenout velkou událost v životě klubu a to je vybudování nového fotbalového hřiště v krásném prostředí rekreační oblasti „U starého koupaliště“.Budování nového areálu se šatnami se účastnili všichni členové Sokola Radějov , za vydatné pomoci tehdejšího MNV, JZD a částečně dotací OV ČSTV. Dokončovací práce na areálu hřiště trvají dle finančních prostředků prakticky až do současnosti.

foto
V sedmdesátých letech hrál TJ Sokol Radějov pod trenérským vedením J.Šebesty st. stále III.třídu a pohyboval se ve středu tabulky. Až v roce 1978 svou třídu vyhrál a slavně postoupil do Okresního přeboru. V té době pod trenérským vedením P.Lachmana st. (hrajícího trenéra) bylo mužstvo složeno z těchto hráčů: Šebesta J.ml.,Tomeček J.,Hřibnák P.,Hačunda J.,Lachman A.,Bílek Fr.,Helísek J.,Potrusil M.,Jurnikl J.,Jurnikl Fr.,Lachman P.,Bajar J.,Těthal L. První rok po postupu mužstvo dokonce bojovalo s Veselím o postup do I.B třídy, což se ale nepodařilo. Nadšení s postupu do OP přivedlo na hřiště další fotbalisty a kádr mužstva byl tyk velký, že bylo založeno „B“ mužstvo, které začalo hrát IV.třídu. Po několika letech Radějov sestoupil do III.třídy a „B“ mužstvo zaniklo. Koncem 80-tých let byla provedena rekonstrukce hrací plochy s novým zatravněním a přistavěna druhá část budovy šaten. V této době a začátkem 90-tých let se mužstvo Radějova dostalo do herní krize. Pohybovalo se několik let v pásmu sestupu, vystřídalo se několik trenérů, oddíl měl také problémy finančního charakteru. Přes tyto potíže se udržel ve III.třídě. 28.prosince v rámci porevolučních změn byl TJ Sokol Radějov zaregistrován u MV ČR jako samostatný právní subjekt. V témže roce skončilo činnost pro nedostatek hráčů žákovské družstvo. Naopak družstvo dorostu složené z hráčů Radějova, ale také ze Strážnice a Tvarožné Lhoty se umisťovalo na předních příčkách tabulky III.B třídy dorostu. V roce 1994 byla s Obecním úřadem Radějov sepsána nájemní smlouva „O pronájmu sportovního areálu včetně nebytových prostor“. V roce 1995 vstupují do oddílu sponzoři BUFET „U zastávky“Radějov – manželé Hudečkovi a FORMANKA „U Kuglíků“Radějov – manželé Kuglíkovi, což klubu dává základní finanční jistotu na 10 let. Konsolidovalo se nové vedení TJ Sokol , které udalo směr jak v ekonomické, tak sportovní oblasti. Oživily se tradiční aktivity (pořádání maškarního plesu aj.) a stabilizovala se spolupráce s Obecním úřadem Radějov. K mužstvu dospělých se vrátil trenér Miroslav Štefek. V roce 1995-96 hrálo mužstvo v čele tabulkyIII.třídy a přezimovalo na 2.místě. V roce 1997 bohužel došlo k reorganizaci soutěže a Radějov byl z 8.místa tabulky přeřazen do IV.třídy.

foto
Naopak družstvo dorostu pod vedením P.Lakosila se umístilo na 1.místgě tabulky III.třídy a postoupilo do Okresního přeboru. Podařilo se obnovit činnost žákovského družstva a přihlásit jej do Okresní soutěže sk.C. Koncem 90-tých let byla ekonomická situace oddílu díky sponzorům a cílevědomé práci výboru natolik uspokojivá, že i přes náklady na materiální zabezpečení dužstev mužů,dorostu a žáků, mohl si klub dovolit uvolnit část finančních prostředků a provést celkovou rekonstrukci již chátrajícího objektu šaten včetně venkovní fasády. Byla také dokončena tréninková plocha za jednou z branek a bylo provedeno několik terénních úprav v areálu. V roce 2000 bylo na základě trojdohody Radějov-Tvarožná Lhota-Kněždub převedeno družstvo dorostu (hrající stále OP) pro nedostatek radějovských hráčů do Tvarožné Lhoty. Je třeba uvést, že po celou dobu existence fotbalu v Radějově vyrůstala v dorosteneckých družstvech řada talentovaných hráčů, kteří později posílili mužstvo dospělých. Narodily se tu i takové talenty jako Antonín Vítek neboDavid Helísek, který se stal hráčem Baníku Ostrava a reprezentoval Českou republiku v kategorii do 19-ti a 21-ti let, dokonce až na ME ve Finsku. Každá fotbalová generace v Radějově měla hráče vyjímečné i průměrné, ale je nutno říci, že na vesnici čítající kolem 900 obyvatel jakou je Radějov, vyrostlo fotbalistů dost. Historie radějovské kopané by mohla být příslibem do budoucnosti, že se fotbal v Radějově bude hrát ještě dlouhá léta. Avšak bez obětavých lidí, kteří fotbal mají rádi a jsou ochotni pro něj obětovat spoustu svého času to nikdy nešlo a také nepůjde. Proto bychom chtěli poděkovat všem těm, jejichž jména v tomto dokumentu vzpomenuta nebyla. Je jich zajisté mnoho. Mohou si ale být jisti, že jim všem patří za jejich práci naše poděkování a úcta. foto foto foto
článek z knihy „STOLETÍ FOTBALU NA HODONÍNSKU“ zpracoval:Vítězslav Hudeček, předseda TJ Sokol Radějov,2001